O (ne)současnosti a (ne)budoucnosti českého školství

Přemýšlel jsem, zda mám přispět k mnoha článkům kritizujícím současné školství. Nakonec jsem došel k názoru, že jsou ještě hodně optimistické a že by stálo za úvahu upozornit na možná ještě zásadnější problémy, než jsou platy učitelů srovnatelné s platy nekvalifikovaných zaměstnanců v nejmenovaném obchodním řetězci.


Opravdu zásadní se mi zdá to, že naše školství vyučuje minulost, nemá téměř žádný vztah k současnosti a o tom, že bude nějaká budoucnost, vůbec neuvažuje. Občas se snaží řešit aktuální provozní palčivé problémy (inkluze…). Ale pokud slyší o budoucnosti, zavírá oči, uši a ignoruje vše, co nasvědčuje opravdu zásadním změnám ve společnosti. Současné osnovy (tedy RVP, já vím) a zejména obsahy výuky jednotlivých předmětů (ŠVP) jsou přeci osvědčené staletími, tak proč by se měly měnit?

Slovníček: AI = Artificial Intelligence = umělá inteligence





Pokud zatím nic netušíte o AI, tak zkuste toto krátké TED.com video (má možnost zapnout české titulky):





Stručně: co již nastalo a co téměř jistě nastane:

  1. Digitální technologie již změnily naši společnost (výrobu a obchod). 
  2. Digitální technologie mění způsob, jak lidé získávají a zpracovávají informace, kolik jich mají k dispozici a tím mění myšlení lidí. A tedy celý svět, protože lidé z větší části žijí ve světě svých myšlenek a představ.
  3. AI již nyní ovlivňuje společnost a do 5 let způsobí nedůvěryhodnost (falzifikovatelnost) většiny mediálních sdělení.
  4. AI a robotika během cca 20 let zásadním způsobem ovlivní/nahradí 30–50 % současných pracovních pozic.
  5. Virtuální realita bude do 20 let tak skutečná (realita), že bude obtížné ji odlišit od opravdové skutečnosti.
  6. Současná mládež a děti žijí ve světě stále více zprostředkovaném a propojeném pomocí digitálních technologií. To bude ještě narůstat a digitální technologie budou všudypřítomné. 

AI, virtuální realita, robotika, změny trhu práce (+ genetické manipulace a nanotechnologie) zásadně promění svět do 30–50 let. Změna myšlení lidí změní celou společnost, vzniknou nové fiktivní příběhy, tj. „víry“, které utvářejí naše myšlení a naše hodnoty a které určují „realitu“, kterou svým myšlením vytváříme. 

Z původních fiktivních příběhů, o kterých se učí v dějinách filosofie, nejspíše přežijí peníze. Přehodnotí a změní se pojetí státu, národa, současných náboženství, změní se manželství, možná neobstojí ani pojmy demokracie a lidská práva. (Člověk jako biologická jednotka žádná lidská práva nemá, je to (velmi pozitivní) myšlenkový produkt humanismu, který nahradil židovsko-křesťanské pojetí: člověk byl stvořen k obrazu Božímu, které také bránilo házení nemocných ze skály do moře). 


Stručně například zde (české titulky jde zapnout): 





 


Během 20–30 let bude mít každý žák ve vyspělých zemích svého osobního digitálního asistenta (AI), který s ním bude komunikovat a bude ho učit faktografické a obecné znalosti. 
Škola se zásadně promění na místo setkávání, diskuze, objevování, spolupráce atd. 
Výuka bude pro každého žáka individuální.

Takto na 99,99999 % osobní výuková AI vypadat nebude :-)


Co na to české školství? Nic. Nás se to netýká.


1. Digitální technologie již změnily společnost

Digitální technologie nejsou jen (učiteli nenáviděné) mobily žáků. Jsou to zejména nové výrobní (počítači řízené) technologie, které během minulých dvaceti let znásobily produktivitu výroby, obchodu i služeb a díky kterým jsme zdaleka nejbohatší společností všech dob. 
Internet neumožňuje jen webové stránky a videa, ale zejména umožnil zkrácení obchodního cyklu (kde jaký materiál/výrobek za kolik koupit, objednávka, fakturace, platba, dodávka) z mnoha týdnů na dny až hodiny. Miliardy výpočtů za sekundu a neuvěřitelná přesnost moderních strojů umožňují dostupnost nesmírně složitých výrobků v ceně poloviny průměrné mzdy.
Již nyní máme k dispozici technologie, které by lidem v roce 1900 připadaly jako božské schopnosti: můžeme během sekund mluvit s téměř kýmkoliv na světě, můžeme získat kdekoliv (je signál mobilní sítě), videa a záběry z celého světa, můžeme získat téměř jakoukoliv faktickou informaci kdekoliv a kdykoliv atd. atd. 

České školství to ignoruje

Ne? Zeptejte se (sebe i žáků): kdo a kdy vynalezl tranzistor, kdo integrovaný obvod, kdo mikroprocesor a kdo koncepci současných počítačů nebo webové stránky? A kdo vládl ve Francii v 17. století (to možná vědět budou)? Jak funguje parní stroj budou žáci vědět nejspíše lépe, než to, jak funguje současný počítač, Internet a web.

2. Digitální technologie mění způsob práce s informacemi

  • Celou historii měli lidé k dispozici málo informací. Navíc, jejich šíření bylo drahé/pracné a tedy bylo vyhrazeno pouze nemnoha autoritám. 
  • Cílem tedy bylo získání a udržení (zapamatování, zapsání) informací. Zpracování a využití bylo okrajové a často předem určené. 
  • Dnes mají lidé k dispozici téměř nekonečné množství informací, navíc okamžitě a kdekoliv dostupných. Cílem by mělo být jejich kvalifikované získávání, posouzení kvality, validity a relevantnosti a následné zpracování a využití.
  • Lokální šíření informací je dnes na ústupu. Většina aktuálních, relevantních a odborně přesných informací bude dostupná pouze v angličtině, která se stala jazykem mezinárodní inteligence. (Toto může rozvoj AI ještě ovlivnit, viz dále.)
  • Dnes navíc může šířit informace kdokoliv velmi levně a díky webu a sociálním sítím neomezeně. To vytváří nové možnosti i nové problémy.

České školství to ignoruje, chová se, jako by informací byl nedostatek a žáci si je museli zapamatovat.

Dominantním způsobem vyučování je frontální předávání znalostí učitele žákům formou výkladu. Často/většinou jsou to faktická data, která žáci dokáží najít za několik sekund na webu. K samostatnému posuzování kvality informací nejsou žáci vedeni téměř vůbec.
Dominantním využitím digitálních technologií ve školství je promítání prezentací na interaktivní tabule. Díky tzv. šablonám si učitelé vyrobili DUMy velmi rozdílné odborné i didaktické kvality a ty nyní využívají. Někteří učitelé již také objevili skvělé výukové zdroje. K českým patří např. (Ne)zkreslená věda od Akademie věd České republiky. Do češtiny je přeložená např. i část Khanovy školy. V angličtině je výběr zdrojů téměř nekonečný.
Informatika jako kvalifikovaný způsob nakládání s informacemi včetně základů informatického myšlení a objektového programování v českém školství zatím oficiálně neexistuje. (Více na konci článku.)

3. AI již nyní ovlivňuje společnost

A to zejména softwarová umělá inteligence, tedy počítačové programy, které se umí samostatně učit z velkých vzorků dat a pak si vytvářet strategie, které vedou k zadaným výsledkům (tzv. neuronové sítě). 

  • Vítězství v šachu, hře Go nebo vědomostních soutěžích jsou pouze špičky ledovce. Automatické lékařské, fakturační, účetní a překladové systémy se blíží.
  • AI od Facebooku dokáže předpovídat chování lidí lépe než jejich rodiče a životní partneři, stačí jí k tomu jen 400 a více „lajků“. AI od Googlu ví o našem životě a našich (skutečných, ne deklarovaných) hodnotách více než my sami. 
  • AI už solidně (se zachováním významu) zvládá překlady mezi desítkami jazyků včetně rozpoznání a syntézy mluvené řeči. Během dalších maximálně 10–20 let bude překládat zcela plynule.
  • Rozpoznávání obličeje již funguje u běžných mobilů i počítačů a během několika let změní náš způsob identifikace ze jmen a hesel na biometrické údaje. Využití této technologie plánuje například Čína do systému statisíců kamer, které najdou kohokoliv, kdo bude zadán do systému…

AI umí (bude brzy umět) podle zadání vytvořit nápodobu čehokoliv, k čemu dostane dostatek vstupních dat. Bude umět psát seminárky, vytvářet neexistující fotografie a videa s existujícími lidmi, bude umět napodobit hlas kohokoliv. Již umí „malovat“ obrazy jako holandští mistři nebo skládat menuety podle Bachova vzoru. Drobní softwaroví „boti“ budou komunikovat za firmy i za lidi ve stále více věcech a oblastech. Pár ukázek třeba na: http://www.vekstroju.cz/ , Krátké video: I Am AI z roku 2017.

České školství to ignoruje

Výukové aplikace využívající AI mají obrovský potenciál, ale jejich vývoj bude drahý. Je jasné, že se o nich u nás ani nemluví.
Rizika negativních důsledků zneužívání AI jsou obrovská. Prvním stupněm k alespoň základní obraně je vědět o nich a rozumět jim. Většina českých učitelů se cíleně vyhýbá informacím o AI, tváří se, že je to nezajímá, oni přece o ty (zatracené) počítače vůbec nestojí. Problém, o kterém nevím, se mne přece netýká…
A umět kvalifikovaně mluvit se žáky o tom, jak fungují sociální sítě, kterým svěřují svá data, své názory, své fotky, „své životy“ neumí ani část učitelů informatiky, natož ostatní.
Mnozí učitelé nechápou, že jiný/nový svět nemusí být horší a zejména to, že hodnocení, co je lepší a co je horší, je kulturně a dobově velmi závislé. A že jejich děti/žáci jejich hodnoty prostě nesdílejí a sdílet nebudou. Zato jinak sdílejí i to, co by možná sdílet neměli :-)




4. AI a robotika během cca 20 let zásadním způsobem ovlivní/nahradí 30–50 % současných pracovních pozic

AI zvládne jakékoliv opakující se činnosti mnohem rychleji a přesněji než lidé. Obecně, pokud jsou lidé vlastně organismy realizující (evolucí vzniklé) algoritmy, mohla by (podobné) algoritmy realizovat i AI. Zatím jen ty, které vycházejí z velkého množství dat. Těch je však překvapivě mnoho. 
To způsobí zásadní posuny na pracovním trhu srovnatelné pouze s přechodem z víceméně manuálního zemědělství k mechanickému. Během první poloviny 20. století došlo k uvolnění desítek procent pracovníků v zemědělství a k jejich přesunu do výroby. Během první poloviny 21. století dojde k podobně zásadní změně vlivem AI.
Viz obecně (české titulky jsou k dispozici):


Optimisticky (vzniknou nové obory a místa):













Méně optimisticky (nová místa budou vyžadovat nové dovednosti, které uvolnění pracovníci nebudou mít):







České školství to ignoruje

Využití nových pracovních míst bude vyžadovat zejména informatické myšlení, kreativitu, komunikaci, schopnost celoživotního učení a práce v týmu. Ne stovky a tisíce pojmů, dat a názvů.
Tedy vlastnosti, které současné (české) školství nijak nepodporuje, spíše je cíleně ubíjí.
Samozřejmě, slyším námitku, že myšlení probíhá v pojmech a bez znalosti pojmů nemohou žáci myslet. Jistě, ALE: tisíce letopočtů, které se učí v dějepisu, nejsou pojmy, bez kterých není možné myslet. Stovky názvů prvoků, baktérií, hub atd. nejsou pojmy, bez kterých nejde chápat biologii. Stovky chemických vzorců a sloučenin nevedou žáky k pochopení chemie. Stovky vzorců nevedou většinu žáků k chápání fyzikálních dějů. Stovky názvů děl autorů je nevedou k pochopení společnosti ani sebe samých ani k tomu, aby si tato díla přečetli.
Stručně: Zahlcení daty, fakty a pojmy rozvoj myšlení, celkový přehled a pochopení světa ztěžuje, až znemožňuje.
Podívejte se na opravdu skvělý TED o výuce (nejen) biologie:





Virtuální realita je už téměř zde

Virtuální realita bude do 10 let tak skutečná (realita), že bude obtížné ji odlišit od opravdové skutečnosti. 
Opět to ukazuje úžasné TED video:

VR může změnit náš pohled na práci, bydlení a vlastně celý život. 



Stručné pozitivní video je zde:



Filmy a videa už jsou tady a všude.

Historie filmu a popularita serveru youtube.com jasně ukazují, že lidé chtějí žít ve vysněném světě. Naši žáci v něm částečně již žijí, mnoho jejich „životních zkušeností“ je zprostředkováno technologiemi. Ve 3D to bude úplně „jiné kafe“.

České školství to ignoruje

Učitelé si opět většinou myslí, že to žáky omezuje až ohrožuje, a tedy, že je to „špatně“. 
Přijmout to jako fakt a zkusit například se žáky shlédnout a rozebírat (více než jednou ročně před Vánoci) nové filmy a ne staré knihy, to asi nikdo z češtinářů zatím nezkusil. 
Ale tyto filmy a tato videa ovlivňují myšlení dětí zásadním způsobem. Zahrnují nejen zabíjení času „béčkovými“ tituly, ale často také kvalitní filmy obsahující závažná současná společenská sdělení. Reflektují současnost, zobrazují minulost lépe než hodiny dějepisu, popisují možné scénáře budoucnosti. 
Zapojil nějaký učitel angličtiny do výuky pravidelné sledování seriálů (například Victoria, The Crown apod.)? Platí nějaká škola Netflix nebo HBOGo? Pokud ano, zmiňte se ev. v diskuzi.
Opět slyším námitku: ale kvalitu uměleckých děl musí prověřit čas. Musíme počkat pár (desítek či stovek) let, abychom rozpoznali to nejlepší. Přesněji: aby se literární a filmoví teoretici shodli na tom, co bylo tenkrát nejlepší a co se tedy naši žáci budou učit. A přece nebudou žáky vést k tomu, aby se místo čtení knih dívali na nějaké filmy. 
A co na to žáci: Who cares?

A co na to české školství celkově?

Zamrzlo v 19. století:

„Jak lvové bijem o mříže, jak lvové v kleci jatí, my bychom vzhůru k nebesům, a jsme zde Zemí spjatí. Nám zdá se, z hvězd že vane hlas: Nuž pojďte, páni, blíže, jen trochu blíže, hrdobci, jimž hrouda nohy víže! My přijdem! Odpusť, matičko, již jsi nám, Země, malá, my blesk k myšlenkám spřaháme a noha parou cválá.“

Možná bychom měli přestat řešit, co myslel básník slovem hrdobci a cválat parou, když (vyspělý) svět varuje před riziky AI a přechází na automaticky (tj. pomocí AI) řízené elektromobily. 

Pokud se jen usmějete a řeknete si, že hrdobci se řešili jen ve skvělém českém filmu, tak neznáte současnou realitu výuky ČJ v českých školách: většinu času se rozebírají „klasická“ díla, životopisy autorů a žáci se učí (zpaměti) přehledy jejich děl. 

Zde musím ocenit státní maturitu z češtiny: většina otázek vyžaduje pochopení textu, nesoustředí se na encyklopedické znalosti.

Nové „výmysly“, jako efektivní hledání informací na webu, mediální výchova, kritické myšlení, logické klamy, ověření zdroje a kvality informace, rozpoznání alespoň části dezinformací, práce s textem na počítači, jsou většinou češtinářů ignorovány. Nezbývá na ně čas, protože v ŠVP jsou ti klasici a jejich díla a další hodiny češtiny školy nedostaly, tak co si vymýšlíme?

Odmítá cokoliv nového

Většina současných zaměstnanců pracuje většinu své doby s počítačem, většina lidí využívá IT pro svoji zábavu, nakupování a tráví s technologiemi svůj volný čas.
Ve škole se až na výjimky neučí IT používat (hraní her a malování obrázků se takto nedá nazvat). 

Nové osnovy IT

V současnosti se vytvářejí nové RVP pro práci s informacemi a pro digitální gramotnost. 
To je snad dobrá zpráva. Trošku ji kazí dvě věci:
  • Na nedávné prezentaci Digikoalice byly na mapě Evropy modrou barvou vyznačeny země, které již informatiku a digitální technologie zavedly do svých osnov. Celá Evropa byla pěkně modrá. Vlastně, ne úplně celá Evropa. Hádejte, který stát byl „hezky“ šedý? Tedy za prvé, už teď máme zpoždění.
  • Současné hodinové dotace pro IT předměty jsou směšné, ty nově navrhované budou o málo lepší, ty potřebné neprojdou přes „vyšší autority“. Tedy za druhé: odmítání reflexe stavu technologií a jejich významu pro současný a zejména budoucí svět je tak „zažrané“, že bez zásadní a všeobecné politické podpory nebude změněno. (A politici se jako obvykle hádají mezi sebou o hnízda a teplá hnízdečka.)

Hodiny by se našly

Pokud by byla opravdová snaha něco změnit, pak ano. Například by se mohl druhý cizí jazyk dát jako volitelný předmět a povinné hodiny dát jazyku budoucnosti, tj. informatice. Opravdu by mne zajímalo, kolik žáků se naučí dva cizí jazyky současným způsobem výuky? Podle našich RVP prý všichni…
Ignorování tak očividných nesmyslů (protože je tuším nařizuje/doporučuje EU) je jedním z největších kostlivců školství. 
Žáci zabíjejí stovky hodin výuky s nulovým efektem. A my se divíme, že není čas na více pohybu, zvládnutí IT, na mediální a finanční gramotnost…

Čas by byl. Není ochota a schopnost ho využít. 

Deváťáci slabikují angličtinu a nikdy nepochopí, proč je německy TEN Jablko. A pokud by nějaký „vyšší princip“ trval na dvou cizích jazycích, tak myslím, že ho můžeme uklidnit: pro většinu našich současných deváťáků je spisovná čeština cizí jazyk, takže se dva už nyní učí.

Jinde to jde

Na stáži v Německu jsem zažil (v roce 2016) pokročilou výuku informatiky, objektového programování blokovým způsobem v Javě atd. (Na všeobecném víceletém gymnáziu.)

Hodinová dotace pro IT byla 2 hodiny týdně na nižším stupni gymnázia, 3 hodiny týdně na vyšším stupni. Tedy 8 hodin na druhém stupni ZŠ a 12 na střední škole.

Jestli u nás projde polovic, jsem opravdu zvědavý. Ale politici jistě ohlásí splnění Strategie digitálního vzdělávání a budou čekat, až ty Němce doženeme a předeženeme. A čekat, a čekat, a čekat… 

  • Zažil jsem také výuku fyziky zaměřenou na aktivní práci žáků, ne na výklad vzorců (ano, těch probrali méně než my), výuku dějepisu bez memorování dat, zaměřenou na důvody a důsledky událostí atd.
  • Můj student zase při pobytu v USA zažil minimálně jednu hodinu sportovních her či tělocviku denně. Američané zjistili, že děti se nehýbou a tloustnou a dali hodinu pohybu každý den. Podle studenta úspěšně, děti vypadaly OK. 

U nás se o tom bude 5 let mluvit a pak se zjistí, že to prostě nejde (důvodů bych našel hned několik). 

Dopadne to nejspíše špatně

České školství má na noze kouli 30 let neřešených problémů. Věci, které jinde jsou již běžné nebo prostě fungují, u nás prostě nejdou. 

Tyto důvody jsou podle mne zásadní:
  • Vědecké názory a postupy nejsou ve školství aplikovány a zohledněny. Převládá (kdysi nějak vzniklá) tradice a případné drobné změny jsou vyvolávány mediálními tlaky (viz inkluze), nikoliv komisemi expertů.
  • Obsah výuky ustrnul v historii a stále není vůle s ním jen o něco výrazněji pohnout.
  • Přístup VŠ, vyžadujících u přijímaček zejména faktické znalosti, limituje snahu SŠ o modernizaci výuky. 
  • Zoufalá situace odměňování učitelů stále trvá.
  • Moderní technologie ovlivňují žáky z hlediska „klasického“, na faktografické znalosti zaměřeného školství, negativně. Přebytek informací jim brání si pamatovat nové věci a očividný rozpor mezi současnou společností a obsahem výuky je výrazně demotivuje.
  • Výrazné narušení prestiže učitelského povolání je pak už jen důsledkem předchozích bodů.

Co říci na konec? Mám dobrého přítele, zkušeného manažera, který vždy, když vidí nějaký naprosto nepřipravený projekt, jen stručně poznamená: „tuším komplikace“.


6 komentářů:

  1. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětVymazat
  2. Perfektní shrnutí - budu šířit. Dík!

    OdpovědětVymazat
  3. Výborný článek, mám jen pár připomínek.

    A. bod 3 (o AI), druhá odrážka ("AI od Facebooku dokáže předpovídat.."):
    To asi není pravda. Nikdo nedokáže předpovídat lidské jednání, viz psychohistorie (= velká utopie Asimova) a i názory současných odborníků.
    Asi jste se inspiroval možnostmi dedukovat tzv. personality traits (Big Five a podobné) z lajků na FB. Prakticky se to dá vyzkoušet např. na stránce slavného pracoviště
    https://applymagicsauce.com/demo.html
    A tamtéž se dá i něco k přečtení najít, bohužel pravděpodobně pro nás, laiky, moc odborného..
    Schválně, dejte si odhadnout vaši osobnost jen podle lajků a pak jen podle příspěvků. Může vyjít něco úplně rozdílného, jako třeba u mne.. (já hodně lajkuji anglické stránky a anglická/U.S. témata, tak se asi námitka, že je to naučené jen na anglosaského člověka, nedá tak úplně uplatnit).

    B. to je jenom detail: "Virtuální realita bude do 10 let tak skutečná (realita), že bude obtížné ji odlišit od opravdové skutečnosti. "
    Pokud vám šlo o technickou dokonalost (rendering = optika), tak asi ano, ale jako člověku pracujícímu v počítačové grafice desítky let a v současnosti např. s nejmodernější AR (augment. r.) se mi zdá, že bude trvat mnohem déle, než půjde na počítači věrně simulovat celý svět.
    Například ani za cca 25+ let existence CGI filmů se nepodařilo uspokojivě na počítači syntetizovat pohyby lidí (a dodnes se musí používat "Motion Capture", i když je to strašně drahé a časově náročné) nebo třeba lidský hlas. Syntetický hlas není nerozpoznatelný od originálu (tady si ovšem nejsem jistý, jestli by dalších 10-15 let vývoje umělé inteligence nemohly pomoci překonat to "uncanny valley").

    Jinak s vašimi závěry ohledně českého školství velmi souhlasím. Pokud se nic nebude dělat, tak naše současná setrvačnost nás dostane mezi nejméně vyspělé země. Pokud už není pozdě.. :-(

    OdpovědětVymazat
  4. Bez znalosti základů i souvislostí nic nevymyslíte. A to ani pomocí Google ani pomocí AI. Naučit se některé věci zpaměti bude nutné vždy. Tedy pokud chcete takového člověka zařadit mezi inteligentní lidi (inteligenci). Nebo pokud se nechcete stát pouze tupým konzumentem toho, co vám kdo předloží.

    OdpovědětVymazat
  5. Já jen - při veškeré úctě k Pavlovi Roubalovi, kterého znám léta - necvím, kde bere tvrzení o tom, že žáci neví, jak funguje počítač. Určitě to neví tak dokonale, jako on, ale definici, poplatnou věku a všeobecnému rozhledu dá dohromady skoro každý, jenže se na to nebere ohled.
    Učit na vyšším stupni, jak vypadá QR kód znamená, že si žáci budou po škole (nebo už rovnou v ní) ťukat na čelo a považovat učitele za blbečka, který je sto let za opicemi.
    Ovšem nikdy bych nevěřila, že lze "učit" jazyk způsobem "najděte si v učebnici slova se třemi slabikami" kdybych v té hodině nebyla osobně přítomna a ano, je to zcela zbytečná a zabitá hodina. Takhle se opravdu nikam nedostaneme.
    Poslední pokus dosáhnout změny v myšlení kolegů - výpočetkářů - mě stál místo, což také o něčem vypovídá. Ráda bych se dožila toho, že budeme učit principy myšlení a ne jen fakta, ale mám obavy, že to by znamenalo výměnu snad celého státu...

    OdpovědětVymazat